| hlavní stránka | kde jsme byli | kecárna | fotogalerie |  

Podporujeme Foto-trip



Švýcarský Wallis 2011 – přechod od Breithornu po Monte Rosu

Vydáno dne 15. 07. 2011 (5790 přečtení) | Samostatný web akce (fotky, mapy, povídání)
Autor: Michal Jeníček | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mail | Vytisknout článek


V červencové svátky roku 2011 jsme již poněkolikáté vyrazili do Walliských Alp. Dlouho jsme přemýšleli, jaké výstupy zde zkusit. Nakonec jsme se rozhodli pro přechod části hlavního hřebene od Breithornu po Monte Rosu. Celý přechod jsme šli takzvaně „na těžko“, tedy se stany.

První den odpoledne jsme vyrazili pěšky z Zermattu, přes stanici Furi a Furgg, k mezistanici lanovky na Klein Matterhorn, Trockener Steg. Kousek před ní jsme vlevo od cesty zakempovali. Druhý den jsme pokračovali kolem chaty Gandegg na Theodulgletscher a po něm kolem sjezdovek na Breithornplateu a ke Klein Matterhornu. Na vrchol nás bohužel místní průvodčí lanovky nepustil (schody se prý už neudržují). Tak pokračujeme přes Breithornpass (3816 m n. m.), v jehož blízkosti necháváme batohy, na Breithorn West (4165 m n. m.) a stejnou cestou zpět. Už zase s plnou polní jdeme po ledovci pod celým masivem Breithornu až do sedla Schwarztor (mezi Roccia Nera a Polluxem) v nadmořské výšce 3731 m. Tady, přímo pod skálou, nad kterou je bivak Rossi e Volante, stavíme stany.

Další den jdeme nalehko na Pollux (4092 m n. m.). Nahoru jdeme klasickou cestou nejprve JZ kuloárem, který ústí na skálu a po ní na ostruhu, kde je malá soška Madony. Cesta je místy docela exponovaná, ale kritická místa jsou zajištěna lanem, takže se nejedná obtížný výstup (PD). Dolů jdeme přímo západní stěnou, která je firnová a trochu prudší (max. cca 45°). Sníh je ale dobrý, tak to není velký problém. V sedle balíme stany, obcházíme Pollux a jdeme na Castor (4223 m n. m.). Zde jsou cestou 2 odtrhové trhliny, které ale není těžké překonat. Castor přecházíme do sedla Felikjoch (4087 m n. m.), kde opět stavíme stany.

Vzhledem k nočnímu sněžení a silnému větru vzdáváme plánovaný přechod Liskammu (některé skupiny, které se o něj ten den pokusili, se také vrátili) a sestupujeme nejprve po cestě směrem k chatě Quintino Sella, brzo se ale stáčíme na východ a pokračujeme pod hřebenem Liskammu po Lysgletscheru směrem k Paso del Nasso (cca 4150 m n. m.). Cestou pozorujeme skupinky, které vyrazily před námi. Se svahem pod sedlem mají docela problém. V nejprudších místech spadla na jaře lavina a podklad tedy tvoří led (cca 50°). Některé skupinky se bez úspěchu vrací zpět, některé klíčovou část překonávají, některé zkouší průstup sedlem severně od Paso del Naso (to je ještě prudší, s odtrhovou trhlinou, ale pravděpodobně bez ledových pasáží) – i z tohoto sedla se někteří vrací a někteří překonávají. Rozhodujeme se pro Passo del Naso. Po prudkém, ale schůdném začátku se terén ještě více zvedá a podklad je led. Všichni (8 lidí) to bohužel nedáme, nemáme na to dost šroubů a morálu. Proto se většina lidí rozhoduje sestoupit přes Rif. Quintino Sella do Itálie a do Gressoney. Já s Pavlem jdeme nahoru, abychom se dostali do sedla Lisjoch a pak do Zermattu pro obě auta. Klíčové místo je asi 70 m dlouhé. Jde o sněhovo-ledový svah se sklonem cca 50°C. Připojujeme se ke dvojici Čechů s 60m dlouhým lanem (my měli dohromady 2x 30m, na oplátku poskytujeme naše 4 šrouby) a společně postupujeme nahoru. Nakonec to byly 2 nijak těžké délky, kde jsme jako postupové jištění použili 4 šrouby.

Zbylá část naší skupiny další den sestoupila do Gressoney. S Pavlem jdeme dál do Lisjochu a sestupujeme po Grenzgletscher kolem chaty Monte Rosa na Gornergletscher. Spíme u cesty, která stoupá na Riffelsee (v mapě tzv. Gorneli). Další den sestupujeme do Zermattu a jedeme vyzvednout zbytek skupiny.

Michal




  Dnešní datum: 19. 07. 2019   Powered by Michal Jeníček, JeníK, phpRS a lightbox