Ke konci roku jsme jako vždy museli vyrazit někam, kde bychom shodili ta Vánoční kila a trochu procvičili unavené oči od televize. Letos se stala naším cílem Žiarská dolina v Roháčích a to na skialpech. Zima si sice letos dává načas, ale to nás neodrazuje. Podmínky jsou “obmezené” a skialp je možný “nad hranicí kosodreviny” – alespoň podle Horské Služby.

Jedeme ve čtvrtek 28.12.2006 odpoledne (ve složení Michal, Soňka, Hanka, Jerry a Šáfa) a stavujeme se v Ostravě za Jirkou a Evkou na jedno to pifko v Mariánských Horách (alespoň lokalita zní poměrně horsky). Do rána napadlo kolem 7 cm sněhu, a tak je ranní cesta do Lipovského Mikuláše o něco veselejší. Škoda, že tam už je pouhý poprašek. Za Žiarem nasazujeme řetězy a zcela nečekaně vyjíždíme až na chatu autem. Je nám sice trošku trapně snobsky, ale přišlo to velmi vhod.

Alespoň vyrážíme ještě na odpolední túru. Ze začátku s lyžemi na batohu, ale nad hranicí kleče nandaváme. HZ nekacala. Počasí nic moc, poněkud hmlisto, ale i tak stoupáme přes Malé Závraty na Prostredný Grúň kousek od Smutného sedla. První sjezd pak opravdu stál za to (na mapce je to sjezd č. 1). Večer se potkáváme se zbylým osazenstvem – Peterem, Veronikou, Michalem a Petrou.


Další den je neskutečně krásně. Na vrcholkách svítí sluníčko. Celý den se pohybujeme kolem Trech kop. Sjezdy dáváme postupně z Prostredného Grúnu (2) Smutného sedla (3), pak trojice panenských sjezdů odkudsi mezi Smutným sedlem a Tremi kopami (č. 4, 5, 6, pěkně po dvojicích) a na závěr sjezd ze sedla pod Hrubou kopou (7). Jedním slovem paráda. Pokud to zítra vyjde dáme možná Príslop a centrální žlab mezi Kopami.

Nevyšlo. Ráno na hřebenu mlha, slabé sněžení a i na chatě poměrně hustý vichr. Půlka lidí nakonec razí pěšky přes Žiarské sedlo na Baranec (došli nakonec jen na sedlo), zbytek míříme nejprve do centrálního žlabu Trech Kop, brzo to ale měníme (mlha, fukec, a nafoukané desky) a zkoušíme dát alespoň Smutné sedlo – taky neúspěšně. No nic, alespoň jsme se provětrali. Večer dáváme Silvestrovskou večeři a přípitek s malinovkou (nealko) a bavíme se poněkud zmäteným chatárom. Taky dáváme ještě nějaký boulder při výstupu do našeho skupinoležiště.

A na Nový rok chčije, teda sněžoprší, ale stejně to balíme a během dopoledne jedeme domů. Nevadí, užili jsme si a do 14 dnů zase nějakou skialpovou akci naplánujem.

Skol!
Michal