| šodúd VYPRAHLO - hlavní stránka | kde jsme byli |  

Hlavní stránka -> Kde jsme byli -> Skialp v Seetaler Alpen a Totes Gebirge -> Povídání

Seetaler Alpen a Totes Gebirge

Vydáno dne 23. 01. 2006 (4362 přečtení)
Autor: Michal Jeníček | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mail | Vytisknout článek


Tak o téhle akci se nebudu moc rozepisovat. Byla rychlá a byla prostě dokonalá. Původně jsme chtěli jet pouze do Totes Gebirge, ale vzhledem k tomu, že tam ve čtvrtek napadlo 50 cm sněhu a lavinovka byla na stupni 4, rozhodli jsme se nakonec popojet trošku na jih, do oblasti jižně od řeky Mur, Seetaler Alpen.

Vyjeli jsme v pátek večer. Cestu zahájil Bebeš na parkovišti na Roztylech slovy TAK JEDEM! Patřičný důraz těmto jinak neškodným slovům dodala rachejtle, bouchlá v naší těsné blízkosti. A tak jsme zase někde udělali rozruch. Od té doby taky neslyším na pravé ucho...Do vesničky Opdach jsme dorazili něco po jedné ranní. Překvapilo nás, že tam není moc sněhu (ve srovnání, s dvoumetrovými bariérami na Pyrnpassu). Díky tomu dojíždíme autem až těsně před Sabathyhütte (asi 1600 m), kde bivakujeme pod hvězdami.


Ráno je suprově, sluníčko a chladno. Ze Sabathyhütte jdeme skialpinistickou dálnicí na Zirbitzkogel (2396 m), nejvyšší kopec masivu Seetaler Alpen. Cesta je to pohodová, žádný velký kopce. Nad hranicí lesa je občas vyfoukáno. Po vrcholovém fotu sjíždíme stejnou cestou o něco níže, na dno karu a vystupujeme asi 300 m na hřeben po levé straně. Marťas, Tomáš a já jdeme zkusit traverz pod hřebenem a následný sjezd jedním kuloárkem. Super jízda. Sice jsem to ve spodní části úplně nevychytal, ale dopadlo to dobře. Od té doby jezdím zásadně bez řemínků. Večer přejíždíme do Totes Gebirge. Holt nás láká prašánek. Změna ale nebyla zadarmo, museli jsme obětovat hezké počasí.


Spali jsme u Windischgarstenu a do rána napadlo na 20 cm nového sněhu. Přesto vyrážíme do vcelku nelavinového terénu, na Zellerhütte (1575 m). Ze začátku je to rovinka, ale závěrečných asi 500 m je slušné stoupání lesem. To bude freeride! Od chaty jdeme ještě asi 300 m nahoru směrem Warscheneck (2388 m). Kousek pod Kupferspitze (2008 m) to ale balíme, je mlha, sype a fouká. Tomáš a Martin jdou ještě o kousek dál, ale vrací se velmi záhy. Dolů je to fakt lahoda, prašánek, skoky, zkrátka nádherný sjezd lesem. Dvakrát ztrácím lyže, ale naštěstí je vždycky najdu. Jó, chce to trošku potrénovat. Tak asi takový byl můj první skialp.


Skol!
Michal


  Dnešní datum: 12. 03. 2025   Michal Jeníček a šodúd VYPRAHLO 1998-2015